Zubař 15.3. 2001

Už jste byli u zubaře a trhali Vám osmičku?

Pokud ano nebudou pro vás moje pocity ničím novým, ale pokud jste tento zákrok ještě neprodělali tak se máte na co těšit. :-)) A aby jste se na to mohli připravit, pokusím se vám tento drastický zákrok zprostředkovat. K zubaři většina z nás jde až v případě, že ho něco bolí a nebo už to bolí nesnesitelně. Na preventivní prohlídku jsme šli naposledy se školou. :-)) A pokud tomu tak není patříte do skupiny lidí, kteří nemají v puse více jak jednu plombu.

Já osobně patřím k těm, kteří jich mají v puse více jak 10. Nechci se tím chlubit, ale je to tak. :-(( Proto si myslím, že jsem si se zubama vytrpěl své, ale nebylo to nic proti tomu co jsem zažil 15.3. shodou okolností na mé narozeniny.

Zákrok provedli na stomatologické chirurgii během 15 minut. Mohlo by se zdát že jsem netrpěl příliš dlouho, ale opak je pravdou. Po umrtvení, provedeném čtyřmi vpichy do okolí zubu, další čtyři hodiny nic nebolelo.

To že se mám odebrat na operační sál mě opravdu překvapilo, ale překvapením neměl být konec. Že se u zubaře budu vysvlékat do spodního prádla jsem také netušil. No a to že mně připoutají koženým řemenem za ruce k lůžku s poznámkou oni se nám pacienti občas brání to byla ta poslední kapička. (skoro poslední). Samotný zákrok nebolel, ale ozývali se při něm opravdu zvláštní zvuky. Skalpel řezající dáseň jehož ostří jede po zubu, dlátka oddělující dáseň od zubu, jeho následné nekonečné vrtání. První pokus o vytržení pomocí kovových kleští se nesetkal s úspěchem. Ale objevil se nový zvuk lámání zubu. Následovalo další vrtání a lámání. Výměna vrtáků a další vrtání. Nakonec se podařilo zub po několika částech vytáhnout. Dál už následovalo jenom jednoduché šití.

Po čtyřech hodinách začala pusa mírně otékat a strašně bolet :-)) A už jenom bolela a bolela.....