Blaženka Špičák 3-4.12.

Příběh jak ze špatného filmu, tak by se dal nazvat náš výlet na Špičák (ráj českých lyžařů).

Napadl sníh a tak jsme se rozhodli, že jej vyzkoušíme. Na Špičáku je nová čtyřsedačka a tak by tam nemuseli být fronty. Je tam také noční lyžování a tak nebylo co řešit. Proto jsme v sobotu vyrazili s tím, že na večerní lyžování to jistě stihneme a že to bude BOMBA. Cestou jsme se zastavili v Zemance na něco dobrého jak je již naším zvykem. Na Špičák jsme dorazili přesně v dobu kdy končilo odpolední lyžování. Už nezbývalo nic jiného než se ubytovat, dát si ještě něco dobrého a vyrazit na noční lyžování.

Jojda. Co se stalo? Noční lyžování ještě není. Ale o tom se nikde nepíše (ani na netu, ani v letáčcích, nikde) ví to asi jen místní vlekaři. Sezóna v plném proudu, ale noční lyžování není. Jsme poprvé trochu zklamáni. No nic noční výlet, pikador, bramborák a dva svařáky nás zase uklidnili. Večer v hospodě probíhal pod heslem ?Tajný slovní fotbal? a s přibývajícími pivy byl stále méně tajný. :-))

Ráno to vypadá opravdu nádherně. Při pohledu na modrou oblohu se tají dech sněhu je taky dost tak by to dnes mohlo vyjít. Vleky jezdí od osmy a proto v osm deset stojíme na sjezdovce připraveni lyžovat. Pomalu začíná sněžit ?. jo už padají trekaře do toho padla mlha - fakt bomba. Kupujeme permanentky (na celý den) a jedeme.

Óoo, nová lanovka (těším se jak pěkně pofrčí), ale proč než si na ni sednu musím omést sedačku od sněhu? Mam na to asi 2 vteřiny tak jsem to trochu odfláknul, no nic no snad to nebude dlouho trvat říkám si. Jejda 12min jsem seděl ve sněhu a po celou dobu na mne sněžilo, foukalo a padala na mne mlha. Takže když jsem byl připraven na to si užít první lyžovačku této zimy, byl jsem celý mokrý, nic jsem neviděl a začínala mi bejt trochu zima (málo jsem se oblékl s tím, že budu hodně lyžovat a zahřeju se).

Udělal jsem dva obloučky bum (vypla mi lyže). Asi jsem ji blbě zašlápnul to se stává. Opráším se, nasadím lyži a jedu. Bum, prásk, ležim opět na zemi vypnuli obě lyže. Tak to je divný, začínám přemýšlet komu jsem je kdy půjčil a jestli jsem nepovoloval pevnost vyhazování. Na nic jsem nepřišel (šroubovák nemám a tak musím nějak doje dolu) jedu tedy maximálně opatrně, ale přesto se mi nedaří (padám a padám). Dolu jsem dojel jak sněhulák (o tom, že jsem byl mokrej zmrzlej už vůbec nemluvim). Dotahuju šrouby a zkouším to znovu. Cesta nahoru opět na zasněžené sedačce se sněžením a s malou zastávkou lanovky ocitám se podruhé na vrcholu Špičáku (zima, mokro, mlha). Cestou dolu už my vyplo vázání jen dvakrát naprostá pohoda.

Měl jsem za to, že vydržím hodně, ale co je moc je moc. Chvíli jsem pak ještě lyžoval, ale pocity se nezměnili (zima, mokro, mlha).