Král Šumavy 27-29.5.2004

Víkend plný překvapení a přenádherného počasí. Tak nějak se dá jednoduše charakterizovat to co se o tomto víkendu dělo.

Vše se skrývá ze jednoduchým názvem Král Šumavy. Akce o které jsem se asi poprvé dozvěděl z hromadného emailu, který mi jednoho dne a přišel a stálo v něm asi toto.

Opravdu mě to pobavilo, ale nějak jsem si moc nepřipouštěl, že bych to někdy zažil na vlastní kůži. Ale ne nadarmo se říká nikdy neříkej niky. No a netrvalo dlouho a už se o tom mluvilo. Začalo se lehce trénovat. Po podání přihláška a zaplacení startovného už nebylo kam couvnout. :-))

Týden před startem jsme cvičně projeli celou trasu závodu. Po té co jsem úspěšně dokončil i závod mohu konstatovat, že projížďka onen týden před startem byla daleko drsnější než samotný závod. Mohlo za to několik věcí - déšť a doslova blátivá cesta, zima a nevědomost do čeho vlastně jdeme.

Při závodě nic z toho nebylo. V den startu bylo nádherné počasí, trať suchá a věděli jsem tak nějak co nás může čekat (mohly jsme si tak rozumě rozvrhnout síly) :-)).

V 9:30 se ozval startovní výstřel všichni jsme si krásně zařvali a dívali se směrem ke startu kde se masy lidí dávali do pohybu. Po nějakých pěti minutách konečně přišla řada i na nás a tak jsme začali závodit. Nevím jestli se tomu dá říkat závodění, ale tři kilometry po silnici jsme opravdu na kole jeli. Pak se trasa závodu přesunula na polní cestu, kde se situace změnila a téměř všichni kolo vedli vedle sebe a pozorovali dlouhého hada závodníků, který se ztrácel někde v lese. V tuto chvíli to spíš připomínalo pěší výlet než cyklo-závod. Do dvanáctého kilometru se na kole ujelo asi tak 7km (někteří šílenci ze zadních řad se samo sebou snažili jet celou dobu, ale jen za cenu toho, že pojedou mimo cestu, což bylo místy dost vysilující a někdy i riskantní.

Každá občerstvovací stanice byla pro mě obrovské vysvobození. Mohl jsem slézt z kola a nechat odpočinout ušlapané nohy, které vypověděly službu na 12km, kdy mě poprvé upozornily (křečí), že mé zvolené tempo nebudou akceptovat. A tak jsem jim vyhověl alespoň na občerstvovačkách. Ony mi to pak vrátily alespoň na prvních 500 metrech po každé zastávce, kdy se mi jelo naprosto báječně. :-))

Za pětset korun startovného se na každé občerstvovací zastávce dalo docela slušně najíst. Sortiment byl opravdu bohatý jonťáky snad všech barev, banány, pomeranče, rohlíky, salámky, sladké pečivo a samo sebou PIVO. Tomu se dalo jen těžko odolat, ale nohám by to rozhodně neprospělo a tak jsem jej s těžkým srdcem ignoroval.

Zvláštní kapitolou jsou defekty, kterých rozhodně nebylo málo. Sám sebe se ptám jak je to vůbec možné, že někdo dokáže po pětistech metrech závodu na asfaltové silnice píchnout (nedělám si srandu koukal jsem na to jako blázen). Téměř po každém tvrdším sjezdu někdo lepil nebo měnil duši. A v některých kopcích zase bezradně koukali na přetržený řetěz. Dovedu pochopit jedno píchnutí, ale pokud někdo už po třetí lepí tak je sakra problém někde jinde než ve trati.

Co dodat závěrem: bylo to opravdu nádherné a vysilující. Do příště máme co zlepšovat :-))

No a zde jsou naše oficiální výsledky.

100km	Poř.	Poř.k.	Jméno	Cíl	Ztráta	Průměr
	Disk		Kocián Aleš	asi 6:19	ztráta čipu :-((
	463	377	NOVÝ František	6:49:02,9	2:43:34,8	14,7
75km	Poř.	Poř.k.	Jméno	Cíl	Ztráta	Průměr
	834	606	KOPLÍK Vladislav	5:29:48,8	2:30:27,0	12,7
	1126	795	TUREK Michal	5:55:08,7	2:55:46,9	11,8
	1184	839	MERTA Milan	6:01:25,9	3:02:04,1	11,6
	Disk		Kubart Ondřej	pozdě na startu
	Disk		Brůha Pavel	pozdě na startu
	Disk		Heřman Petr	pozdě na startu