Jachting Lipno 18-19.6.
Náhodou jsem se dostal do posádky jedné z patnácti lodí, které se účastnili jachtingového maratónu na Lipenské přehradě. Čekalo nás 24 hodin na lodi ve třech, při jízdě mezi Kovářovem a Černou v Pošumaví.
Před lety jsem párkrát vyjel na Lipně s katamaránem, který se ovládal kormidlem a přehozením plachet z jedné na druhou stranou. Ovládat jej tedy mohl každý, a plachty byli navrženy tak, že se nedal ani převrátit. Tím chci říci, že jsem neměl žádné zkušenosti s tímto pro mne exotickým sportem.
A tak, při možnosti zajezdit si na jachtě jsem ani moc neváhal. Pravda bylo to na rychlo a tak se museli plány na víkend provizorně upravit (zeptejte se Lucky). Jako na potvoru bylo na lodi místo jen pro jednoho a Lucka měla volný víkend. No, ale to jsem asi nepatří. :-))
Zkrátka v deset nebo kolik to vlastně bylo jsem stál na palubě lodi na které finišovali přípravy na samotný závod. Paluba byla pokryta nářadím od šroubováku po vrtačku a vesele se dokončovali práce spojené přiděláním všech věci k použití Spinakru. Spinakr prý bude v závodě potřeba tak proč ho nemít že?
V průběhu celého závodu jsem neustále slyšel dáme blistříček nebo spinakr, halznem to, povol otěž, povol výtah, .... Ještě že byly šňůrky a provazy barevně odlišeny. Pokud se tady odemne něco chtělo tak to vypadalo asi takhel povol modrou, utahni tu fialovou vpravo, ... čemuž jsem docela rozuměl, až na to že si pletu barvy a strany. :-))
No nic nebylo to tak strašné, měl jsem téměř 27 hodin na to se zorientovat. Na konci už jsem přesně věděl co mám děla (hlavně se nikam neplést). :-)) Dělám si srandu, pustili mě i ke kormidlu a pokud se neflákali, tak mi to i docela jelo.
Hodně mě bolí ruce od neustálého tahání nějakejch provázků. Těch caviků co se musí všechno udělat při změně větru, směru jízdy a výměně plachet? Všechno je se vším nějak záhadně spojeno, systém se v tom najde, ale chce to čas a tréning.Vyvažování mi šlo hned od začátku. :-)) V tom jsem byl jednička na lodi. :-)) (asi to bylo taky tím, že jsem byl nejtěžší, ale to nikomu neříkejte).
- heslem naší posádky bylo ?Noc rozhodne? (a musím uznat že opravdu rozhodla)
- "výtah jede" jsem křičel snad pořád (proto mě teď asi bolí ruce)
- z patnácti lodí jsme skončili celkově třetí a ve své kategorii taktéž :-))
- jezdili jsme při docela slušným větru, tak i v absolutním bezvětří
- užili jsme si den i noc na palubě
NO PROSTĚ BOMBA.